Klub přátel starého Krnova

V tomto týdu uběhlo 55 let od letecké havárie, která byla až donedávna opředena spoustou záhad a mýtů. Došlo k ní v lesním úseku mezi Dolním Údolím a Rejvízem, dne 15.9.1953.

Jednalo se o proudový vojenský letoun JAK-23 patřící polskému 3. leteckému pluku operujícímu na letišti ve Strachowicích u Wroclavi.

IIlustrativní fotografie Letadla Jak 23

Proudová stíhačka pilotovaná poručíkem Franciszkem Burekem měla spolu s druhou stíhačkou JAK-23 pilotovanou kapitánem A. Stojowskim provést cvičný let po ose Wroclaw-Syców-Ostrów Wielkopolski-Wroclaw v těžkých atmosférických podmínkách a ve výšce okolo 7 000 m.

Když obě letadla dosáhla určeného cíle, první pilot A.Stojowski započal s obratem v daném směru, ale letoun poručíka F. Bureka pokračoval dál v přímém směru a začal klesat pod úhlem 15 – 20 stupňů, neodpovídaje při tom na výzvy z řídící věže ani z druhého letounu. Zanedlouho na to přeletěl nad městem Prudnik a s ohlušujícím burácením mířil k Československé státní hranici, kde se krátce po jejím přeletu zřítil na výše uvedeném místě.

Vyšetřováním havárie letounu a ohledáním místa katastrofy byla pověřena sedmičlenná Československo-polská vojenská komise. Pro doplnění údajů byli přizváni i tři očití svědkové havárie, lesní dělníci. Při ohledávání místa letecké katastrofy komise zjistila, že letadlo nárazem na zem vybuchlo a bylo úplně zničeno. Vytvořený kráter měl rozměry 6 x 4 x 6 metrů. Mezi úlomky letadla byly nalezeny ohořelé části lidského těla. Podle polámaných stromů komise zjistila, že se letoun zřítil pod úhlem cca 70 stupňů. Motor a některé části se zaryly do hloubky 8 metrů. Trup letadla byl výbuchem roztrhán na drobné části a rozmetán více jak 100 metrů po okolí.

Střepiny z havarovaného letadla v místě dopadu

Podle polohy nalezeného uzávěru kabiny komise zjistila, že kabina byla uzavřena až do dopadu letounu na zem, tudíž se pilot nesnažil katapultovat. Svědkové svou výpovědí potvrdili, že bylo slyšet hukot leteckého motoru, načež spatřili řítící se letoun, který po několika sekundách dopadl na zem a vybuchl.

V závěru vyšetřovací komise je jako pravděpodobná příčina havárie uvedena ztráta vědomí pilota z nedostatku kyslíku nebo z jiných fyziologických příčin. Po ukončení vyšetřování havárie byly pilotovy ostatky předány polské straně a oficiálně pochovány na Osobowickém hřbitově ve Wroclawi. Škoda na lesním porostu byla tehdy vyčíslena na 400,- korun Československých. Vytvořený kráter byl po vyzdvižení důležitých částí letounu zasypán zeminou. Polské prameny dokonce nedávno uvedly, že důvodem havárie mohla být i technická závada na letounu. Spekulace o emigraci F. Bureka s úmyslem přeletět naše území a přistát ve Vídni se nepotvrdily.

Z iniciativy občanského sdružení Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku bude v místě této tragédie zbudován v roce 2009 památník, který bude zároveň připomínat tuto velmi neobvyklou leteckou havárii na zlatohorsku v poválečném období.

Vytvoření tohoto článku byly použity podklady amatérského badatele leteckých soubojů Petra Sikory za podpory sdružení Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku.

V dalším pokračování tohoto článku se budeme věnovat technickým údajům tohoto letadla,zejména jeho výkonovým parametrůma motoru. Povíme si proč československé úřady tuto havárii přísně tajily, na jakém základě vznikla spekulace o útěku poručíka Burka s tímto letadlem do Vídně. Nakonec odhalíme, že tajemná rouška zatajovaní této havárie je v nepřímé souvislosti s městem Krnov.